Takže spolubydlící povídá: „Prostě si nainstaluj desktopovou aplikaci.“ Já na to, že jasně. Nenainstaloval jsem ji. Utekly tři týdny, no. V 9:50 ráno v den pohovoru kliknu na odkaz do Webexu a mám jednou pocit, že jsem zodpovědný. Stránka nabídne desktopovou aplikaci nebo prohlížeč. Samozřejmě prohlížeč, kdo by si těsně před pohovorem instaloval náhodné věci od Cisca, že ano. CHYBA.
Prohlížeč se zeptal na jméno a pak se objevilo kolečko. 9:58. 9:59. Pořád se točí. Je 10:00 a nic se nezměnilo. Zpanikařil jsem, stránku obnovil, stáhl desktopovou aplikaci a konečně se připojil v 10:04. Vypadal jsem jako někdo, kdo zapomněl, že má pohovor. Větrák ThinkPadu jel jako mixér, protože jsem si zapnul virtuální pozadí, což byl opravdu hloupý nápad. Na lince leželo studené pad thai z předchozího večera a spolubydlící mi psal: „Umírá ti notebook?“ Ano, tak trochu umíral.
Mimochodem, spolubydlící mě varoval, že připojení přes prohlížeč polovinu času nefunguje. Dělá pohovory na všech platformách, protože se hlásí úplně všude. Ráno před mým pohovorem mi poslal snímek obrazovky s nainstalovanou a připravenou aplikací Webex. Bez popisku, jen ten obrázek. Neodpověděl jsem. Vede si průběžné skóre všech svých „já ti to říkal“ a naposledy už bylo dvouciferné. V podstatě na tom stojí celé naše přátelství.
Druhý den se nějakým zázrakem konalo druhé kolo a já udělal jeho pitomý testovací hovor. Ve Webexu jsem zapnul virtuální pozadí. Větrák se za rovné čtyři sekundy dostal z nuly na proudový motor. Pozadí jsem vypnul. Ticho. Za židli jsem pověsil závěs z Targetu za 5 dolarů a bylo navždy hotovo. Webex navíc schovává výběr zvukového zařízení kdesi v podnabídce nastavení a sám si zvolí, co se mu zachce.
V prvním kole vybral reproduktory notebooku jako mikrofon i výstup, takže se tazatelka slyšela v ozvěně. Řekla: „Můžete to... opravit?“ Třicet sekund jsem před kamerou zmateně prolézal nabídky. Třicet sekund, během kterých vás někdo sleduje, jak náhodně klikáte a předstíráte, že víte, kde to nastavení je. Bez přehánění mi to připadalo jako třicet minut.
Ready to ace your next interview?
InterviewMan gives you real-time AI answers during live interviews — undetectable on Zoom, Meet, and Teams.
Try InterviewMan FreeAle zpátky k pátečnímu večeru. Seděli jsme se spolubydlícím u něj v bytě, měli v sobě dvě piva a přede mnou bylo druhé kolo. Každý nástroj k pohovoru, který jsme ten týden zkusili, se na Webexu zadusil. Pět nebo šest rozšíření pro Chrome, na Zoomu všechna fungovala bez problémů, ale na Webexu selhalo každé. Cisco tam snímání obrazovky zamklo opravdu důkladně.
Spolubydlící založil hovor a já sdílel obrazovku se spuštěným rozšířením. „Vidím ho.“ Zkusil jsem další. „Tohle vidím taky.“ Opakoval to pořád stejně bez emocí, takhle nějak oznamuje samé špatné zprávy. Webex má dva naprosto odlišné způsoby sdílení. Když nasdílíte okno aplikace, vysílá se jen ono. Při sdílení celé obrazovky vezme všechno, co je vidět. Rozšíření se však ukázala v obou režimech, protože sídlila přímo na kartě prohlížeče. Neměla šanci.
InterviewMan jsme postavili jako desktopovou vrstvu, nikoli jako rozšíření prohlížeče. Spolubydlící založil hovor přes Webex, já sdílel okno aplikace se zapnutou naší vrstvou a on neviděl nic. Zkusil jsem sdílet celou obrazovku. Stále nic. Pak povídá: „Počkej, vydrž,“ a vytáhne záznam, protože nahrává úplně všechno. Projížděl jej políčko po políčku, což je prostě celý on. Ani na záznamu nebylo nic. 12 dolarů měsíčně.
Dobře, ethernet. Uprostřed hovoru vytáhl kabel, aby zjistil, co se stane, a Webex mě okamžitě odpojil. Obraz zamrzl, zvuk byl příšerný. Zoom půlsekundový výpadek zvládne. Webex na vás prostě umře. Zapojil jsem vlastní ethernet a bylo vyřešeno. Potom řekl: „Podívej se na svoje zobrazované jméno.“ Nevěděl jsem, o čem mluví. „ibrahims macbook.“ Webex si je během skutečného pohovoru vytáhl ze systémového nastavení a já si toho vůbec nevšiml. Právě tohle se po celé první kolo ukazovalo velkým písmem.
Ještě pár věcí z toho večera. Tlačítko reakcí. Omylem jsem klepnul na palec nahoru a sedm sekund hledal, jak jej zase vypnout. Celou dobu jsem měl přes obličej žluté emoji a spolubydlící se mohl potrhat smíchy. Odstranění hluku udělalo na mém ThinkPadu z mikrofonu rozbitou vysílačku, takže šlo pryč. Jeho MacBook si se stejným nastavením poradil. Pro mě, člověka s ThinkPadem, užitečné zjištění. Při zátěžové zkoušce znovu vytáhl ethernet a Webex ho pustil zpátky přes stejný odkaz, aniž by jej někdo musel přijmout. Tohle Webex zvládl dobře.
A ještě něco. Než vůbec došlo na ten pátek, používal asi čtyři měsíce LockedIn AI za 55 dolarů měsíčně. Nasadil jej při pohovoru na pozici produktového manažera přes Webex, který trval 105 minut, protože panel přidal bonusové kolo. Po devadesáti minutách mu vrstva přestala fungovat. Zbývalo dalších patnáct minut pohovoru a neměl nic. Nabídku dostal, protože je v tomhle otravně dobrý, ale se stropy délky relace nadobro skončil.
Druhé kolo. Finanční společnost. Závěs visel, ethernet byl zapojený, zobrazované jméno opravené a naše vrstva běžela. Dostala se k otázce na pipeline pro zpracování transakcí a jednotlivé části architektury jsem měl na obrazovce dřív, než jsem otázku vůbec stačil zpracovat. Návrh jsem prošel nahlas a do vrstvy se podíval pokaždé, když mi vypadlo, co jsem chtěl říct. A to se pod pohledem člověka přes kameru stává docela rychle.
Potom přišly rychle za sebou doplňující otázky. Poruchové stavy, škálování, monitoring. Vrstva čerpala z toho, co jsem v hovoru řekl předtím, takže mé další odpovědi navazovaly na původní návrh a neutíkaly pokaždé jinam.
Za dva týdny přišel e-mail s nabídkou. 144 dolarů ročně, 12 dolarů měsíčně při roční platbě.
Ready to Ace Your Next Interview?
Join 57,000+ professionals using InterviewMan to get real-time AI assistance during their interviews.
